Víno a zdraví
Jelikož je můj manžel someliér, měla jsem možnost nahlédnout do vinařského světa. Poznala jsem rozdíly ve vínech, jejich pozitivní účinky a různé jiné zajímavé informace. V souvislosti se zdravím si dovoluji zařadit i na mé stránky sekci o vínech. Ráda bych se zmínila o pozitivních účincích vína na zdraví a objasnila termín „biodynamika“. Pokud vás zaujme povídání o víně, můžete se podívat na vína, která najdete na odkazu:
Výživová hodnota vína, aneb proč je víno zdravé?
VITAMÍNY - liší se v závislosti na jednotlivých odrůdách a také na technologickém postupu při výrobě vína. Nejvíce je obsažena skupina B. Thiamin B1(napomáhá srdešní činnosti, správná funkce nervové soustavy), ryboflavin B2(udržuje stav pokožky, činnost rohovky a sítnice, reguluje růstové procesy), kyselina pantotetonová B5(ovlivňuje nervovou koordinaci, účastní se přeměny bílkovin, cukrů a tuků, zvyšuje imunitu), piridoxin (tvorba hemoglobinu, regenerace kůže), kobalamin B12(omezuje únavu, napomáhá léčbě depresí). Dalšími méně známými vitamíny jsou niacin PP(činnost střev a žaludku, prokrvuje pokožku) biotin H(vliv na kvalitu pokožky).
MINERÁLNÍ LÁTKY - ovlivněno půdními podmínkami. Jejich množství závisí na hnojení půdy a použité výrobní technologii. Nejvíce obsažen draslík, vápník, hořčík, fosfor, železo a řada stopových prvků.
TUKY, OLEJE A VOSKY - slupka bobule obsahuje tenkou vrstvu vosku, která chrání bobuli před odparem vody a vniknutím mikroorganizmů do bobule. Vosk se dostává do vína z povrchu bobule. Olej je obsažen v pecičkách a do vína se dostávají jejich rozdrcením. Tuky nejsou žádoucí, ve víně jsou obsaženy díky lisování vysokým tlakem.
CUKRY - v hroznech je obsažena glukoza a fruktoza v poměru 1:1. Poměr se mění v průběhu zrání vinné révy. Na počátku zrání je více glukozy, zralejší hrozny obsahují naopak více fruktozy. Zbytkovým cukrem je rozumněno množství neprokovašeného cukru ve víně, obsah je od 0,5g až po 50 g(i více) na litr. Rozdělení podle zbytkového cukru : suché víno(max.4g/l), polosuché víno(4,1-12g/l), polosladké(12-15g/l), sladké(min.45g/l zbytkové cukru).
KYSELINY - nejvíce obsažené jsou kyseliny vinná, jablečná a mléčná. Zpočátku zrání převládá kyselina jablečná, ve vyzrálejší hroznech se poměr mění na 2:1 pro kyselinu vinnou. V nepříznivých ročních bobule obsahují hodně kyseliny jablečné(značně kyselejší). Je méně stabilní, ale dá se odbourat a pomocí kyslíku se mění na přijatelnější kyselinu mléčnou. Celkový obsah kyselin(i jiné kyseliny jako - máselná, mravenčí a další) je 5-8g/l.
DUSÍKATÉ LÁTKY - látky jako proteiny, aminokyseliny a organické dusíkaté sloučeniny jsou zastoupeny v malém množství kolem 0,5 až 1g na litr. V červených vínech jsou obsaženy tzv.biogenní aminy - nejznámější je histamin(vznik při kvašení kyseliny mléčné) - při vyšším obsahu způsobuje bolest hlavy a nevolnost.
Biodynamika
Jde o ekologický směr vinařství, který je ovšem ve svých přístupech a zásadách ještě striktnější nežli klasické bio. Tento směr vychází ze série zemědělských přednášek rakouského profesora a filosofa Rudolfa Steinera(zakladatel Walfdorské školy). Cílem je posílení půdy a rostliny vinné révy– zvýšení úrodnosti, biodiverzity nebo obranyschopnosti apod., a vytvoření vína, které nezastírá svůj původ a vyjadřuje svou osobitost, jedinečnost.
Celkové posílení souvisí s používáním různých preparátů a roztoků založené na přírodních složkách. Nejčastěji se používají roztoky na bázi mědi nebo výluhy z rostlin jako kopřiva, pampeliška, kozlík nebo řebříček. Tyto preparáty se používají jak na vinici tak i mimo ní(posílení souvisí i například s vytvářením si vlastního hnoje apod.) Tento směr navíc striktně odmítá jakékoli použití chemie(mimo malého množství síry) na vinici i ve sklepě. Celkově je samozřejmě náročnější na fyzickou práci a zakazuje použití mechanizace – což je těžké ale na druhou stranu „nutí“ vinaře aby lépe poznal svou vinici(a její potřeby) a prostředí, které následně produkuje hrozny.
V globálu biodynamika může představovat životní cestu a směr, kterým se některý zemědělci(ne pouze vinaři) rozhodli vydat. Nabízí směr ve kterém chtějí dostát harmonie mezi pěstitelem, okolím , zemědělskými plodinami, zvířaty a neposlední řádě také vesmírem – řídí se vesmírnou energií a různými fáze měsíce(hraje důležitou roli v pěstování vinné révy u biodynamiků).